Diabetické rány se nerady hojí: tři pravidla úspěšné léčby

Lidé často svádějí s cukrovkou těžký souboj. Dostat nemoc pod kontrolu totiž nebývá lehké. Navíc by tito pacienti měli ještě neustále kontrolovat svoji pokožku kvůli případnému poranění. To totiž může mít v některých případech velmi nepříjemné následky.

Diabetes mellitus může být v podstatě neškodný, pokud je správně léčen. Jakmile se ale krevní cukr opakovaně vymyká kontrole, staví to pacienta před riziko vzniku orgánových komplikací. A jednou z nich – nebo přesněji důsledkem společného působení několika z nich – jsou diabetické rány.

Necitlivé nervy 

Člověk s cukrovkou se může poranit stejně jako každý jiný. Pády, odřeniny či říznutí jsou běžné. Diabetici ale mají jednu zvláštnost. Postupem času se u části z nich vyvine takzvaná diabetická neuropatie. To je poškození a zhoršení funkce nervů převážně na dolních a méně častěji na horních končetinách. Postiženy jsou hlavně nervy senzitivní. To znamená, že pohybové funkce se nezmění, ale klesá citlivost na dotek, změny teploty a na bolest. Nohy postižené diabetickou neuropatií jsou tak daleko náchylnější k poranění při běžných úkonech, jako je chůze, sport či pedikúra.

Když zlobí cévy  

Ať už se rána objevila v důsledku neuropatie, či běžným způsobem, sám vznik z ní ještě nedělá ránu diabetickou. Ta je charakterizována až zdlouhavým, problematickým hojením, které je u lidí s cukrovkou typické. Na vině je tentokrát jiná z orgánových komplikací cukrovky – diabetická angiopatie. To je poškození tepen, které přivádějí ke tkáním krev s kyslíkem a živinami. Tepny se vlivem pochodů, které spouští zvýšená hladina krevního cukru, začínají zužovat. Jejich schopnost vyživovat tkáně tak klesá. Angiopatie se nejdříve a nejvýrazněji projeví opět na končetinách. Vede ke zhoršenému hojení případných poranění, protože dobré okysličení a přívod živin jsou pro správné uzdravování tkáně nesmírně důležité.

Hrozí i závažné následky

Zhoršené hojení s sebou nese komplikace, které mohou i ze sebemenší ranky udělat zdravotní problém. Patří k nim:

• dlouhodobá bolest znesnadňující chůzi,
• infekce rány,
• vznik bércového vředu,
• vznik gangrény (sněti).

Diabetik, zvláště ten trpící periferní neuropatií, by tak měl předcházet vzniku poranění správným obutím. Doporučuje se pravidelně kontrolovat nohy a všímat si nových defektů. Riziko se týká například i zarostlých nehtů. Pokud nějaké poranění – na nohou či jinde – vznikne, je třeba místo důkladně očistit, vydezinfikovat a zakrýt a především stále kontrolovat průběh hojení.

Jasné signály 

Pokud se ze zranění vyvine rána komplikovaná čili diabetická, projeví se to následujícími příznaky:

• Objevit se může chronická bolest či naopak úplná nebolestivost.
• Dotyčný může zaznamenat známky zánětu – tedy bolest, otok, zarudnutí, zvýšenou teplotu místa, zhoršenou funkci příslušné části těla.
• Nastoupí-li infekce, projeví se prosakováním obvazů, hnisavým výtokem, zápachem nebo přítomností odumřelé tkáně.
• Přítomna je zvýšená tělesná teplota až horečka.

Tři zlatá pravidla péče o chronickou ránu

1. Rána pod drobnohledem – Na ránu tohoto typu by se měl co nejdříve podívat praktický lékař a po něm případně chirurg či odborník na hojení ran.
2. Nasazení správné léčby a péče – Za pomoci antibiotik, hygienické péče a správných obvazových technik jde naprostou většinu těchto potíží vyléčit.
3. Včasná léčba – Se zahájením terapie je nutné začít včas.

Že tato pravidla vypadají banálně? Možná ano, jejich dodržení ale úspěšnému boji s těmito potížemi výrazně napomůže.

(luko)

Zdroj: 
www.woundcarecenters.org